[Veronika Šilarová]

Dobrý den, Tomáši, díky za trpělivost s odpovědí. Máte pravdu. Ve studijních materiálech je to uvedeno nepřesně a správněji by na obecné úrovni dóš mělo být:

kafa převládá v pozdní zimě a na jaře; pitta v létě, váta na podzim a v rané zimě.

Při pohledu na jednotlivá období podle ájurvédy je to pak komplexnější. Pěkně to shrnuje tabulka níže.

A o další úroveň komplexnější se to stává s tím, jak se jednotlivá období projevují každý rok a na různých místech (i samotné, malé České republiky).

[Veronika Šilarová]

K otázce, zda je dobré po džala nétí kapat do nosu olej.

Tady bych si nedovolila radit bez hlubšího rozboru vaší situace.

Tip: Dávejte si pozor! Buďte opatrná. Zmiňujete tři stavy – zánět (obvykle pitta), suchý nos (to nám připomíná vátu), rýma (nejspíš kafa) – takže vidíte, že situace je komplikovaná a to jsme stále jenom na povrchu.

Podle následujícího zdroje se džala nétí a kapání oleje do nosu nemá spojovat! Je to buď, anebo. Při džala nétí je důležité dobře vysušit nos a dutiny!

Pro hlubší rozbor: https://trueayurveda.wordpress.com/?s=jala+neti

[Veronika Šilarová]

Díky, Lenko.

[Veronika Šilarová]

Dobrý den, Báro,

krátká odpověď:

Růže má chladivý účinek, olej z pšeničných klíčků je spíše neutrální. Přimícháním žádného dalšího (smysluplného) oleje růžový oleje „nezahřejete“. Růžový olej, který máte (předpokládám extrakt z květů růže), má chladit. Pokud ho zakoušíte jako chladivý, počkejte si na velká vedra a zkuste ho znovu, nebo ho darujte někomu s převahou pitta-dóši 😉

Podrobnější odpověď:

Ájurvédské vlastnosti OLEJE Z PŠENIČNÝCH KLÍČKŮ se mi nepodařilo jednoznačně dohledat. Jeden zdroj uvádí, že tento olej pomáhá při spáleninách, vyrovnává pittu a má chladivé účinky ([https://www.1mg.com/ayurveda/wheat-germ-211](https://www.1mg.com/ayurveda/wheat-germ-211)). Jinde píšou, že olej z pšeničných klíčků vyrovnává vátu a kafu (VK-) a zvyšuje pittu (P+) ([https://ayurvedicoils.com/tag/ayurvedic-health-benefits-of-wheat-germ-oil](https://ayurvedicoils.com/tag/ayurvedic-health-benefits-of-wheat-germ-oil)). Podle Harishe Johari (kniha Ayurvedic Massage) jej lze přidat do směsí olejů na masáž pro každé roční období. Dr. Light Miller (Ayurveda and Aromatherapy) uvádí olej z pšeničných klíčků jako VPK= (vyrovnávající všechny tři dóši). Tento olej má jednoznačně pozitivní účinky na pleť. **Pracovně přijměme hypotézu, že sám o sobě nechává všechny dóši víceméně v klidu, a považujme jej za neutrální.**

U RŮŽE (květu) (ačkoliv je jí spousta druhů a jsou určité výjimky) se zdroje shodují, že má **chladivý účinek**; zpravidla vyhovuje všem dóšám a vyrovnává pittu.

S růžovým olejem, který jste popsala, před sebou tedy nejspíš máme prostředek s chladivým účinkem, vhodný pro vyrovnávání pitta-dóši.

SEZAMOVÝ OLEJ se považuje také za tridóšický **(VPK=), s mírně(!) zahřívajícími účinky** (v Indii je to základní a hlavní olej pro většinu přípravků; slovo „taila“, které většinou překládáme bezpříznakově jako olej, je ve skutečnosti znamená sezamový olej). Naředěním vašeho růžového oleje sezamovým bychom si tudíž moc nepomohli. Základní ochlazující substancí je tam růže, kterou bychom museli tedy jenom nesmyslně ředit ve velkém poměru, abychom růži „rozředili“ a stále bychom měli dva tridóšické oleje (z pšeničných klíčků a sezamu) s chladivou příměsí.

KOKOSOVÝ OLEJ (podle Dr. Light Miller, Ayurveda and Aromatherapy) je chladivý (P- K+ Vo). Jeho přimícháním bychom získali ještě více ochlazující směs.

JOJOBOVÝ OLEJ uvádí Dr. Light Miller (Ayurveda and Aromatherapy) jako **VPK=**.

Některé oleje zvyšují pitta-dóšu (jsou tedy vhodné pro prakrti kafa), ale v tomto případě nemá smysl je používat. Šla byste proti základnímu zaměření svého růžového oleje (jako byste ze slaných krekrů chtěla udělat sladké sušenky – raději upečete rovnou sladké sušenky…).

[Veronika Šilarová]

Co myslíte Vy?

Podívejte se na složení konkrétního výrobku, který Vás zajímá, a uvažujte ájurvédsky = uvažujte o vlastnostech použitých surovin.

[Veronika Šilarová]

Prakrti váta má vlastnost suchosti. Zda a jak se bude projevovat v životě konkrétního člověka záleží mnoha okolnostech. Víme, že i prakrti váta bude mít v různé míře vlastnosti dalších dóš.

Víme, že hlavní dóša v prakrti má tendenci se zvyšovat, nikoliv snižovat.

Zda má prakrti váta se suchostí, např. v projevu suché kůže, pracovat, „problém“, záleží ponejprve na tom, jak to vnímá a prožívá člověk samotný. „Obtěžuje, trápí mě to? Vnímám to jako problém?“ Pak je tu ájurvédský poradce, který může věci vnímat citlivěji či na základě své zkušenosti a dalších diagnostických nástrojů dovodit, že „něco“ by se v budoucnosti mohlo rozvinout v „problém“, a klienta na to upozornit.

Člověk s prakrti s jednodóšickou vátou má suchou kůži. Jak suchou? Že z ní odpadávají suché šupinky? Že se jí loupe tak, až jí to bolí? Že jí praská vyschlá kůže na patách? Že má jenom takový bělejší povrch kůže? Že nepůsobí jako mastný koblížek? To vše bychom museli vidět v konkrétním projevu, u konkrétního člověka s konkrétním životem. Teoreticky naše hlava vymyslí cokoliv.

Váta nemusí světem chodit se subjektivně problematicky vnímanou suchou kůží (tak, že jí to trápí) jenom proto, že má suchost teoreticky připsanou jako základní vlastnost. Může svou suchou kůži řešit bez teoretických obav, že by šla proti své přirozenosti.

Co vědomá jednodóšická váta může přijmout je, že se u ní suchost bude nejspíš projevovat dříve a více než u jednodóšické kafy. Například, že se u ní mohou dříve objevit vrásky než u jednodóšické kafy, a proto se tím netrápit. Ale například promašťováním vyrovnávat svou reálně projevenou vrozenou tendenci k suchosti. Jednodóšická vata může přijmout a vědět to, že je pro ní nejspíš výhodné se olejovat před sprchou každé ráno, každý den a nevynechávat; zatímco jednodóšická kafa si může olejování občas dovolit vynechat.

Olejování je prospěšné pro všechny prakrti. Proto si ho dovoluji takto doporučovat. Můžeme si hrát s četností, druhem a množstvím oleje, přizpůsobovat vnějším okolnostem.

Pozor na slovo „rovnováha“. Prakrti je vrozená konstituce. Tvrzením ve smyslu „má prakrti je má rovnováha“ jsem chtěla upozornit, že neexistuje ideální, teoretická rovnováha, jak si lidé často myslí. Tedy, že všichni nemáme usilovat o V3 P3 K3.

Teoreticky můžeme vymyslet cokoliv. A zároveň teoreticky skutečně může všechno nastat :-). Zákon nekonečných možností. Jak je toto ale užitečné pro můj život?

V osobním životě se při vyrovnávání prakrti a vikrti a využívání základních vlastností řiďme osobním vnímáním. „Trápí mě to? Je to problém? Ovlivňuje to negativně můj život v dalších oblastech?“ A pokud chceme a jsme toho schopni, můžeme naslouchat lidem, kterým důvěřujeme a které chceme „vyslechnout“, když říkají něco o nás samotných a když nám „radí“.

[Veronika Šilarová]

Odpovědi jsme probrali na webináři ke 2. lekci. A doplnili studijní materiály (ke stažení pod záznamem webináře ke 2. lekci).

[Veronika Šilarová]

Skvělé otázky.

Odpovědi jsme zevrubně pokryli ve webináři k 2. lekci.

[Veronika Šilarová]

Lepkavý, přilnavý bych přiřadila ponejvíce k zemi, případně spojení země s vodou. Představte si třeba pryskyřici rostlin, stromů. Sliz. Bahno, které je tak přilnavé, že vám sundá holínku nebo se z něj nedostanete bez cizí pomoci (různá zvířata, která uvízla v bahně).

[Veronika Šilarová]

Nutno uvažovat o „tučnosti“ jako vlastnosti. V tomto smyslu jsou „tučné“ například ořechy, všechny tuky/oleje. Ve vhodné míře nezpůsobují tloušťku, ačkoliv mají vlastnost tučnosti.

Co se týče základních atributů tučný a tlustý nestojí v protikladu, tedy tlustý nepatří mezi guny!

Guny se správně uvádějí v sanskrtu. České výrazy jsou hrubým přiblížením. Jedno české slovo/přídavné jméno nemůže vystihnout výraz snigdha (mastný) v sanskrtu. Takže je třeba i rozvolnit své uvažování – zatím na sebe nechat informace působit a mít otevřenost éteru, jiskru/uvažování ohně/pitty (odtud bych řekla, že pochází i Lenčina otázka), vytrvalost země (vytrvat v učení, dokázat udržet nestabilitu/proměnlivost nejistoty „nevím“).

[Veronika Šilarová]

Alkohol a některé přírodní léky mají kvalitu jemnosti, stejně jako med a olej, v tom smyslu, že se dokáže rychle šířit tělem, rozprostírat.

(Odpověď zazněla ve webináři k 1. lekci.)

[Veronika Šilarová]

Díky za sdílení.

Necháte, nebo nenecháte se snadno ovlivnit v názorech? Vím, že píšete “nechám”. Chci se jen ujistit. Změna názoru / nechat se ovlivnit = pohyb. Také prožívání “hodně do plusu i mínusu” = proměnlivost, tj. pohyb. Se kterým prvkem/živlem se tato vlastnost nejvíce pojí?

Více v sobotu 🙂

[Veronika Šilarová]

Ano. Jak se píše v informacích ke kurzu, chceme nahrávat i živé webináře. Pokud nenastanou neočekávané technické problémy, budete mít přístup i k nahrávkám živých setkání na platformě Zoom. Budou zveřejněny na stránce dané lekce. Takže videolekce i nahrávky živých webinářů byste měli mít k dispozici “ze záznamu” a moci je zhlédnout, až budete mít sami čas.

[Veronika Šilarová]

Budu rozvíjet Vaše uvažování. „Vláknina zadržuje vodu, čím více vlákniny, tím je stolice měkčí…“ a rozvíjím: tím je stolice měkčí, tj. také vlhčí, a s tím, jak z nás stolice odchází, odnáší i tuto měkkost a vlhkost. Střevo se tím vysušuje. Protože měkkost a vlhkost pravidelně odchází. Já nadále zodpovědně jím větší množství zeleniny, protože je zdravá a má v sobě vlákninu. (Ale „mokrost“ mezi její základní vlastnosti nepatří.) A co takhle vyzkoušet nevařenou stravu? Takže jím hodně syrové zeleniny. Pokud takto budu dlouhodobě pokračovat, velmi pravděpodobně dospěji k zácpě. Za jak dlouho? Záleží na konstituci člověka – váta rychleji než kafa. A záleží také na mých ostatních návycích a životním stylu. A dospějí všichni nutně k zácpě? Ne.

Teď se dívám na video a do studijních materiálů k základním vlastnostem. Syrová zelenina, jak píšete, je tam uvedena v souvislosti s vlastností drsnosti. „[Vlastnost drsnosti] zvyšuje suchost, míru vstřebávání a zácpu. Syrová zelenina má vlastnost drsnosti. […].

Podle ájurvédy je syrová zelenina chladná, lehká, suchá, drsná (a radžasická).

Určitě bezvýhradně neplatí: syrová zelenina = jenom vlastnost suchosti (či drsnosti) => nevyhnutelná zácpa

A podle mých zkušeností v bezpočtu možností hry života může syrová zelenina od zácpy pomoci i ji způsobit.

Záleží na daném jedinci – jeho prakrti, vikrti, stravovacích návycích, životním stylu, emočním stavu a stavu okolního prostředí (fyzického i lidského) – abych vyjmenovala jen to základní. Pak můžeme doplnit, že důležitý je také stav patnácti subtypů dóš, trávicího ohně (agni), sedmi tělesných tkání (dhátu), sedmnácti tělesných drah (srótamsi) a ódžasu, tédžasu a práně.

Díky, Tomáši, že jsem to díky Vám mohla ujasnit.

[Autor]

Příspěvky